Bolest zápěstí není jen malá nepříjemnost – může signalizovat problém s klouby, šlachami nebo svaly. Možná jste si už někdy naražené zápěstí zkoušeli přelepit páskou, dát si ortézu, nebo jen doufali, že to přejde samo.

Zápěstí je jemný, ale namáhaný kloub, který každý den používáme na tisíce pohybů – psaní na klávesnici, držení nářadí, sportovní aktivity. Když začne bolet, ovlivní to vaši produktivitu, pohodu i radost z každodenních činností. Pojďme se podívat, co způsobuje bolest zápěstí, jak ji poznat a co můžete udělat pro její prevenci a podporu zdraví kloubů.

Typické projevy jsou:

• Tupá nebo pálivá bolest: Může se objevovat v oblasti kloubu nebo šlach.
• Omezený pohyb: Zápěstí nejde plně ohnout nebo natáhnout.
• Ztuhlost: Často se objevuje ráno nebo po delším odpočinku.
• Otok nebo citlivost: Zápěstí může být citlivé na dotyk.
• Mravenčení: Někdy se přidává i brnění nebo nepříjemný pocit v prstech.

Možná si říkáte: „Proč mě bolí zápěstí při běžných činnostech?“ Bolest může být zpočátku nenápadná, ale pokud ji přehlížíte, často se postupně zhoršuje.

Nejčastější příčiny jsou:

• Přetížení a opakované pohyby: Psaní na počítači, práce s nářadím nebo sportovní aktivity mohou zápěstí namáhat každý den.
• Úrazy: Pád, naražené zápěstí nebo vyvrtnutí mohou způsobit bolest i omezený pohyb.
• Zánětlivé změny: Mezi časté problémy patří artróza, artritida nebo zánět šlach.
• Špatné držení ruky: Nevhodná poloha ruky při práci nebo cvičení může vést k přetížení svalů a šlach.
• Nadměrné napětí: Dlouhodobě zatížené svaly předloktí se mohou projevit právě bolestí zápěstí.

Nezapomínejte, že i drobné, ale dlouhodobé přetížení může vést k chronické bolesti, kterou pak často nevyřeší jen krátký odpočinek.

Bolest zápěstí od kloubů nebo od šlach?

Ne každá bolest zápěstí má stejnou příčinu. Rozdíl mezi bolestí od kloubu a od šlach může napovědět, co se v zápěstí skutečně děje.

Rozdíl může být například v tom, že:

1. Bolest od kloubů: Bývá tupá, hlubší a spíše uvnitř zápěstí. Může souviset s artrózou nebo zánětem.
2. Bolest od šlach: Často je ostrá, pálivá nebo bodavá. Objevuje se hlavně při ohybu, natažení nebo sevření ruky.
3. Bolest s mravenčením: Může upozorňovat například na problém v oblasti karpálního tunelu.

Správná diagnóza je klíčová. Pokud bolest přetrvává, je vhodné navštívit lékaře nebo fyzioterapeuta.

Cviky a prevence bolesti zápěstí

Při bolesti zápěstí může pomoci hlavně úprava zátěže, jemné cvičení a lepší ergonomie. Cílem je zápěstí nepřetěžovat, ale postupně mu ulevit a posílit ho.

Vyzkoušet můžete:

• Protahování a posilování: Jemné kruhy zápěstí, ohyby a natažení prstů pomáhají uvolnit napětí.
• Balanční cviky: Podporují svaly a šlachy kolem kloubu a zvyšují stabilitu.
• Ortézu nebo tejpování: Při akutní bolesti mohou snížit přetížení.
• Správnou ergonomii: Při práci u počítače držte ruku v neutrální poloze.
• Pravidelnou prevenci: Krátké pauzy během dne pomáhají předejít zhoršení potíží.

Jednoduchý režim může vypadat takto:

1. každou hodinu si dejte krátkou pauzu,
2. 1–2 minuty zápěstí jemně protáhněte,
3. několikrát sevřete a otevřete dlaň,
4. při bolesti snižte zátěž.

I krátké, ale pravidelné protažení může výrazně snížit napětí v zápěstí.

Doporučené složení:

• Glukosamin: Podporuje ochranu chrupavek.
• Chondroitin: Pomáhá s regenerací kloubních chrupavek.
• MSM: Podporuje plynulejší pohyb a snižuje napětí v pohybovém aparátu.
• Boswellia: Přispívá k normální funkci pohybového ústrojí.
• Kurkumin: Bývá spojován s protizánětlivými účinky.
• Kolagen: Je důležitý pro chrupavky a pojivové tkáně.
• Kyselina hyaluronová: Podporuje tvorbu kloubní tekutiny.
• Vitamín C: Přispívá k normální tvorbě kolagenu.

Právě kombinace těchto látek v jedné kloubní výživě je důležitá, protože každá z nich podporuje pohybový aparát jiným způsobem. Společně tak poskytují komplexnější péči než jednotlivé složky samostatně.

Podpora kloubů může pomoci nejen při bolesti zápěstí, ale i s pevností a pružností dalších kloubů. To oceníte při každodenních činnostech i sportu.

Nezapomínejte také na návštěvu lékaře, pokud bolest přetrvává nebo se zhoršuje. Správná diagnostika je klíčem k efektivní léčbě.

Kombinace pravidelného cvičení, prevence, ergonomie a doplňků stravy vám může výrazně ulevit od bolesti zápěstí a pomoci udržet klouby zdravé a funkční i do budoucna.

Popularita některých zkrášlujících látek postupem času vyšumí, u kyseliny hyaluronové je to ale trochu jinak. Především proto, že dnes už víme, že kromě vyzmizíkování vrásek nám může nabídnout i mnoho dalších benefitů, ze kterých může těžit celý organismus.

K nim patří třeba péče o klouby a pohybový aparát, který dennodenně namáháme cvičením a prací. A i kdyby ne, věk se na něm jednoho dne podepíše zcela určitě.

Najdeme ji na několika klíčových místech:

• v očích
• v kloubech
• v kůži

👉 Jejím hlavním úkolem je vázat vodu, díky čemuž pomáhá udržovat tkáně hydratované a pružné.

Další důležité vlastnosti:

• Vysoká schopnost hydratace – dokáže na sebe navázat velké množství vody
• Podpora pružnosti tkání – důležité pro kůži i klouby
• Regenerace buněk – pomáhá obnově poškozených struktur

Právě proto se často používá nejen v kosmetice, ale i v péči o pohybový aparát.

Nejlepší účinky kyseliny hyaluronové

Kyselina hyaluronová má v těle hned několik důležitých funkcí, které ovlivňují nejen vzhled, ale i pohyb.

Mezi hlavní účinky patří:

• Vyplňování prostoru v tkáních – například v oku mezi čočkou a sítnicí
• Součást mezibuněčné hmoty – podporuje strukturu tkání
• Podpora regenerace – urychluje obnovu buněk
• Zadržování vody – pomáhá udržet hydrataci tkání
• Zajištění pružnosti a pevnosti – důležité pro klouby i kůži

👉 Problém je, že s věkem její přirozená produkce klesá.

Proto má smysl zaměřit se na její doplňování z vnějších zdrojů.

Jak pomáhá při bolestech kloubů?

Pro správnou funkci kloubů je kyselina hyaluronová naprosto zásadní.

👉 Je klíčovou složkou kloubní tekutiny, která funguje jako přirozené mazivo.

Co to znamená v praxi:

• Snižuje tření v kloubech – pohyb je plynulejší
• Chrání chrupavky – brání jejich opotřebení
• Zlepšuje pohyblivost – klouby nejsou „zadrhlé“
• Podporuje komfort při pohybu – méně bolesti a nepohodlí

Bez dostatečného množství této látky:

• může docházet k tření kostí o sebe,
• zvyšuje se riziko bolesti a ztuhlosti,
• a pohyb se stává méně příjemným.

Pro koho je vhodná?

Kyselina hyaluronová není jen pro lidi s bolestmi kloubů. Ocení ji širší skupina lidí.

👉 Vhodná je zejména pro:

• Aktivní sportovce – kvůli zátěži kloubů
• Seniory – přirozený úbytek látky v těle
• Osoby s fyzicky náročnou prací – dlouhodobé přetěžování
• Lidi zvedající těžká břemena – včetně péče o děti

Zvážit ji můžete i tehdy, pokud:

• vás zatím nic nebolí,
• ale chcete podpořit zdraví kloubů preventivně.

Formy užívání – Kloubní výživa, injekce, krémy

Kyselina hyaluronová není moc dobře dostupná z běžné potravy (předpokládáme, že nejste velcí fanoušci kohoutích hřebínků). Z toho důvodu se k ní většinou dostáváme jiným způsobem.

1. Najdeme ji v pečujících krémech a sérech, hodně ale záleží i na její koncentraci.
2. Dá se aplikovat i injekčně, což je ostatně praxe mnoha ordinací estetické medicíny.
3. Najdeme ji ve volně prodejných doplňcích stravy na klouby a pohybový aparát.

Právě poslední ze zmíněných možností bude pro váš pohybový aparát úplně ta nejlepší, protože v kloubní výživě se často kombinuje s dalšími látkami na podporu chrupavek, kostí a kloubů.

Proto ve složení kromě kyseliny hyaluronové hledejte i:

• Kolagen: Kolagen se kromě kůže a některých orgánů nachází ve velké míře i v kloubních chrupavkách. Je pružný, takže brání tření kostí a kloubů o sebe.
• Kurkumin: Získává se z kořene kurkumy. Považuje se za silný antioxidant, který se používá při bolestech kloubů.
• MSM: Přispívá k normální pohyblivosti kloubů. Lidé po něm sahají i v případě, že je trápí zánět a bolest během pohybu.
• Glukosamin: Neobejde se bez něj žádná chrupavka. Taktéž podporuje produkci kloubní tekutiny.
• Chondroitin: Může přispět k úlevě od bolesti kloubů.
• Kadidlovník pilovitý: Obsahuje boswellové kyseliny, které se často spojují se zmírňováním zánětů.

Pro nejlepší účinek je důležité tyto látky kombinovat právě v rámci kloubní výživy, protože se vzájemně doplňují a společně podporují zdraví kloubů komplexně.

Určitě znáte ten moment, kdy se vrátíte z tělocvičny nebo z posilovny, a během pár hodin vás začne všechno bolet. Někdy dokonce tak moc, že v noci nemůžete spát. Problémy však může způsobovat i namáhavé zaměstnání, stavba a rekonstrukce domu nebo péče o děti a blízké, které je potřeba často zvedat nebo podpírat.

Vzhledem k tomu, že namožené svaly mohou způsobovat bolest i při běžných denních činnostech, je pochopitelné, že se jim snaží většina z nás preventivně vyhnout.

Ne vždy je to ale možné, takže je mnohem moudřejší vědět, jakými technikami se jich dá urychleně zbavit.

A právě o tom teď bude řeč.

Co je dobré vědět:

• Přirozený proces: svaly reagují na zátěž drobným mikrostresem
• Dočasný stav: potíže většinou odezní samy během několika dní
• Bez nutnosti léčby: ve většině případů není potřeba zásah lékaře

Někdy se tomuto problému říká i svalová horečka či svalovice.

Rozdíl mezi namožením a natržením svalu

Je důležité rozlišit běžné namožení od vážnějšího problému.

Namožený sval:

• Bolest je nepříjemná, ale zvládnutelná a neomezuje vás úplně v pohybu
• Funkce svalu zůstává zachována, i když s diskomfortem

Natržený sval (pozor, vážnější stav):

• Dochází k poškození svalových vláken, což už je skutečné poranění
• Výrazně omezuje pohyb, někdy znemožní běžné činnosti

Typické příznaky natržení:

1. Silná a ostrá bolest, která vzniká náhle
2. Otok postiženého místa
3. Citlivost na dotek
4. Oslabení nebo ztráta funkce svalu

👉 Pokud si nejste jistí, vždy je lepší zvolit opatrnost a případně vyhledat lékaře.

Nejčastější příčiny

K nejčastějším příčinám namožených svalů patří nejrůznější druhy pohybu, které si jen dovedete představit.

• fyzicky namáhavá práce,
• rekonstrukce a stavba domu/bytu,
• zahradničení,
• nošení těžkého batohu,
• péče o seniory a děti,
• sportování,
• nošení těžkých nákupních tašek,
• chození na výlety.

👉 Klíčový faktor: náhlá nebo nezvyklá zátěž, na kterou tělo není připravené.

Co můžete vyzkoušet:

• Strava bohatá na antioxidanty pomáhá tělu zvládat zánětlivé procesy
• Vyšší příjem bílkovin podporuje regeneraci svalů
• Krémy a gely (např. s mentolem nebo arnikou) přinášejí lokální úlevu
• Masáž uvolňuje napětí a zlepšuje prokrvení
• Teplá koupel pomáhá svalům relaxovat
• Kompresní oblečení může snížit pocit únavy a podpořit regeneraci
• Lehké protahování urychluje návrat do normálu

Jak postupovat ideálně:

1. Dopřejte svalům krátký odpočinek
2. Začněte s jemným protažením
3. Přidejte teplo nebo masáž
4. Podpořte regeneraci vhodnou stravou

👉 Díky kombinaci těchto kroků se můžete bolesti zbavit výrazně rychleji.

Pozor: Léky na bolest sice mohou krátkodobě pomoci, ale často neřeší samotnou příčinu a jejich efekt bývá omezený.

Jak pečovat o pohybový aparát?

V ideálním případě do své životosprávy zakomponujte protahování, přiměřenou pohybovou aktivitu a zdravý jídelníček, který vám pomůže udržovat normální tělesnou hmotnost. (Při nadváze totiž hodně trpí třeba kolena.)

Velmi důležitou roli ale hraje i kloubní výživa, která pomáhá udržovat chrupavky v dobré kondici a podporuje jejich regeneraci.

Dospělí mohou zvážit dlouhodobé užívání vícesložkové kloubní výživy, která:

• podporuje pohyblivost kloubů
• přispívá k výživě a ochraně chrupavek
• pomáhá snižovat opotřebení pohybového aparátu

Pravidelné doplňování těchto látek může být klíčem k dlouhodobě lepšímu komfortu při pohybu.

V jejím složení stoprocentně hledejte:

• Kurkuma – obsahuje protizánětlivý kurkumin
• Kyselina hyaluronová – podporuje tvorbu kloubní tekutiny
• MSM – přispívá k normální pohyblivosti kloubů
• Kolagen – základní stavební kámen chrupavek
• Glukosamin – podporuje pružnost a hydrataci chrupavek
• Chondroitin – důležitý pro správnou funkci chrupavek

Nejlepších výsledků dosáhnete při dlouhodobém užívání a kombinaci těchto látek, protože se vzájemně doplňují a zesilují svůj účinek.

Stalo se vám někdy, že jste chtěli napnout koleno, nebo ho třeba pokrčit, a znenadání jste zaznamenali něco jako vrzání? Určité obavy může vyvolávat i oblíbené praskání a prolamování kloubů. Někteří nás dokonce v dětství strašili, že v budoucnu kvůli tomu budeme mít artrózu.

Kde je ale pravda? A kdy je vrzání projevem něčeho vážného?

• k tření kloubních struktur o sebe,
• k pohybu šlach přes kostní výběžky,
• k uvolnění drobných plynových bublinek v kloubní tekutině.

Výsledkem jsou zvuky, které mohou znít znepokojivě – ale často jsou zcela běžné.

Jak může vrzání znít?

Nejčastější projevy zahrnují:

• kliknutí,
• cvakání,
• skřípání,
• praskání.

Zvuk může být:

1. Náhlý a jednorázový – například při rychlém pohybu.
2. Opakovaný při určité aktivitě – třeba při dřepech nebo chůzi do schodů.
3. Postupně se objevující po delší zátěži – například po sportu.

Samotný zvuk ale ještě nic neznamená. Rozhodující je, co ho doprovází.

1. Únik bublinek plynu – V kloubní tekutině se tvoří drobné plynové bubliny, které mohou při pohybu prasknout a vytvořit typické křupnutí.
2. Opotřebení chrupavky – S věkem nebo při nadměrné zátěži může docházet k jejímu ztenčení.
3. Pohyb vazů a šlach – Šlacha může přeskočit přes kostní výběžek a vydat zvuk.
4. Napětí ve svalech a šlachách – Nedostatek pohybu nebo přetížení může zvýšit tření struktur.
5. Bursitida – Zánět tíhového váčku může způsobovat bolest i zvukové projevy.
6. Osteoartróza – Degenerativní onemocnění kloubů spojené s opotřebením chrupavky.
7. Poranění menisku – Časté zejména u kolene po úrazu nebo prudkém pohybu.

👉 Klíčová otázka zní: Bolí vás kloub při křupání? Objevuje se otok, ztuhlost nebo omezení pohybu?

Pokud ano, může jít o vážnější problém a je vhodné vyhledat lékaře.

Kdy je vrzání kloubů neškodné?

Ve většině případů je vrzání neškodné, pokud:

• necítíte bolest,
• kloub není oteklý,
• nedochází k zarudnutí ani zahřátí,
• nemáte omezený rozsah pohybu,
• zvuk se objevuje dlouhodobě bez zhoršování.

Bezbolestné křupání je velmi časté a samo o sobě neznamená artrózu ani jiné onemocnění.

Kdy zbystřit a navštívit lékaře?

Zpozornět byste měli, pokud se objeví:

• bolest při pohybu i v klidu,
• otok nebo viditelná deformace kloubu,
• pocit nestability (například „podklesnutí“ kolene),
• omezení běžných denních činností,
• zhoršování obtíží v čase.

V takovém případě může lékař doporučit:

1. klinické vyšetření,
2. zobrazovací metody (rentgen, magnetickou rezonanci),
3. cílenou rehabilitaci,
4. medikamentózní léčbu.

Co na vrzání kloubů pomáhá?

Pokud nejde o vážný problém, můžete svým kloubům výrazně pomoci sami.

1. Kloubní výživa jako podpora

Dlouhodobě můžete podpořit pohybový aparát kvalitní kloubní výživou. Ta je oblíbená hlavně proto, že může pomoci s komfortem při pohybu, podpořit výživu chrupavek a pojivových tkání, přispět k lepší „lubrikaci“ kloubů a celkově napomoci tomu, aby klouby byly při zátěži odolnější.

Pro co nejlepší efekt je ideální, když kloubní výživa obsahuje kombinaci více látek zároveň, protože se jejich účinky doplňují:

• Kurkuma – Kurkumin se často využívá jako podpora při tělesných zánětech.
• Kyselina hyaluronová – Podporuje normální produkci kloubního maziva.
• MSM – Přispívá k udržování normální pohyblivosti kloubů.
• Kolagen – Důležitý pro udržení normálního stavu chrupavek a pojivových tkání.
• Glukosamin – Může podporovat ochranu kloubní chrupavky.
• Chondroitin – Podílí se na hydrataci chrupavek.

Doporučení: vybírejte kloubní výživu, která tyto látky kombinuje dohromady, ideálně ve vícesložkové formuli – pro co nejlepší celkový účinek.

2. Pravidelný pohyb

Pohyb podporuje tvorbu a rozprostření kloubní tekutiny, která zajišťuje „mazání“ kloubu. Ideální jsou:

• chůze,
• plavání,
• jízda na kole,
• jemné posilování s vlastní vahou.

Naopak dlouhé sezení a jednostranná zátěž mohou obtíže zhoršovat.

3. Posílení svalů kolem kloubu

Silnější svaly znamenají lepší stabilitu a menší zatížení kloubních struktur.

Zaměřte se na:

• posilování stehenních svalů u kolen,
• stabilizační cvičení,
• pravidelné protahování.

Vypadá to na první pohled naprosto jasně. Když nás něco bolí, přestaneme se hýbat a ono to časem nějak přejde. U kloubů to však může mít dalekosáhlé následky. Aby totiž mohly správně fungovat, potřebují se průběžně promazávat kloubní tekutinou, která jim dodává potřebnou lubrikaci.

Nedostatečná pohybová aktivita navíc může vést i k další ztuhlosti a omezenosti pohybu, k oslabení svalů, horší koordinaci nebo třeba k většímu riziku odvápnění kostí, které pro svůj normální stav také vyžadují pohyb.

Není ale určitě moudré to se sportem při problémech ani nijak přehánět, protože byste si mohli ublížit. Proto vám přijdou vhod jednoduché a protahovací cviky, které vás rozhýbou a neohrozí vaši kondici.

Tak se na ně pojďme podívat!

Kroužení rameny

Jednoduchý, ale velmi účinný cvik, který známe už ze školních hodin tělocviku. Přestože vypadá nenápadně, dokáže výrazně pomoci s rozhýbáním ramen a udržením jejich přirozeného rozsahu pohybu.

Tento cvik je vhodný zejména:

• při ztuhlosti ramen,
• při napětí v oblasti šíje,
• jako prevence bolesti krku a horní části zad.

Jak na to:

1. Postavte se rovně a levou rukou se opřete o opěradlo židle.
2. Pravou ruku nechte volně viset podél těla.
3. Zakružte pravou rukou pětkrát dopředu a pětkrát dozadu.
4. Stejný postup opakujte na opačné straně.
5. Celý cvik provádějte 2–3× denně.

Uvolnění krku

Krční páteř patří mezi nejvíce zatěžované části těla, zejména při práci u počítače nebo dlouhém sezení. Tento cvik pomáhá uvolnit přetížené svaly a zmírnit nepříjemné napětí.

Je vhodný:

• při bolestech krku a ramen,
• při ztuhlosti po dlouhém sezení,
• jako rychlá úleva během pracovního dne.

Postup cvičení:

1. Spusťte bradu směrem k hrudníku – ucítíte protažení zadní části krku.
2. Jemně nakloňte hlavu doleva, čímž protáhnete pravé rameno.
3. V této poloze vydržte až 1 minutu.
4. Stejný postup opakujte na druhou stranu.
5. Každou stranu proveďte 3–5×.

Protažení lýtek

Lýtkové svaly hrají důležitou roli při chůzi i stabilitě dolních končetin. Jejich zkrácení může negativně ovlivnit kotníky i kolena, a proto by neměly zůstat bez povšimnutí.

Tento cvik oceníte zejména:

• při bolestech kolen,
• při ztuhlých kotnících,
• po dlouhém stání nebo chůzi.

Jak lýtka správně protáhnout:

1. Položte ruce na zeď, opěradlo židle nebo pevný stůl.
2. Ustupte pravou nohou dozadu.
3. Pravou nohu držte rovně a patu tlačte k podlaze.
4. Levou nohu mírně pokrčte a boky tlačte dopředu.
5. Vydržte 15–30 sekund, poté vystřídejte nohy.
6. Opakujte 2–4× pro každou nohu.

Protažení a uvolnění třísel a kyčlí

Kyčelní klouby jsou jedny z nejzatěžovanějších v těle. Pokud jsou ztuhlé, může se bolest přenášet i do zad nebo kolen. Pravidelné protažení pomáhá zlepšit jejich pohyblivost a snížit diskomfort.

Cvik je vhodný:

• při omezeném rozsahu pohybu v kyčlích,
• při bolesti v oblasti pánve,
• jako prevence potíží dolní části těla.

Postup cvičení:

1. Sedněte si na zem a chodidla přitiskněte k sobě.
2. Uchopte kotníky a jemně přitahujte nohy k tělu.
3. Lokty lehce tlačte kolena k podlaze.
4. Cítíte protažení vnitřní strany stehen.
5. Vydržte 15–30 sekund a cvik opakujte 2–4×.

Jak si udržet klouby v kondici dlouhodobě?

Pravidelný pohyb je základ, ale s přibývajícím věkem nebo při zvýšené zátěži kloubů nemusí být vždy dostačující. V takovém případě může dávat smysl dlouhodobé užívání kvalitní kloubní výživy, která podporuje chrupavky a kloubní aparát zevnitř.

Ve složení se zaměřte především na:

• Kurkumu – obsahuje kurkumin, který může podporovat pohyblivost kloubů a přispívat ke snížení zánětlivých procesů.
• Kyselinu hyaluronovou – klíčovou látku pro tvorbu kloubní tekutiny, která zajišťuje hladký pohyb kloubů.
• MSM – podporuje normální stav kloubů a jejich flexibilitu.
• Kolagen – základní stavební složku chrupavek a pojivových tkání, jejíž přirozená produkce s věkem klesá.
• Glukosamin – může pomoci zmírnit bolest kloubů a podpořit jejich hybnost.
• Chondroitin – přispívá k ochraně chrupavky a má protizánětlivé účinky.

Důležité je také to, aby jednotlivé látky nepůsobily izolovaně, ale vzájemně se doplňovaly. Každá z nich má v péči o klouby svou specifickou roli – některé podporují tvorbu kloubní tekutiny, jiné chrání chrupavku nebo přispívají ke zmírnění zánětlivých procesů. Právě jejich kombinace umožňuje komplexní podporu kloubů, která se zaměřuje nejen na úlevu od obtíží, ale i na dlouhodobé udržení pohyblivosti a pružnosti kloubního aparátu. Díky tomu může být účinek kloubní výživy výraznější než při užívání jednotlivých látek samostatně.

Někdy špatně došlápneme na nohu a začnou nás kvůli tomu bolet klouby. Také se ale můžeme setkat s přetížením zápěstí či lokte v práci. Třeba proto, že pracujeme na počítači a našim rukám se to příliš nelíbí.

Kromě léků na bolest, zdravotních cviků a mastí může být rychlým zdrojem úlevy také vhodně vybraná ortéza, která problémové místo udrží ve správné poloze a zamezí jeho dalšímu přetěžování.

Jaké druhy ortéz ale existují? A existují nějaké zásady nošení ortézy, na které je potřeba během používání víc dbát?

Ortézy se používají na různých částech těla, například na:

• horních končetinách – zápěstí, loket, rameno,
• dolních končetinách – koleno, kotník, kyčel,
• krční páteři – fixační límce,
• trupu – bederní pásy a korzety.

Podle účelu se liší také jejich konstrukce:

• Pevné ortézy – výrazně omezují pohyb a zajišťují maximální fixaci.
• Pružné ortézy – umožňují pohyb, ale zároveň kloub zpevňují a odlehčují.

Díky tomu je možné vybrat takový typ, který odpovídá aktuálnímu zdravotnímu stavu i životnímu stylu.

Existují ale i další situace, kdy může být nošení ortézy přínosné:

1. Při sportu
   Pokud vás bolí koleno, kotník, loket nebo zápěstí, může ortéza kloub zpevnit a snížit riziko zranění.
   Důležité je však zvolit sportovní ortézu, která:
   • umožňuje přirozený pohyb,
   • neomezuje výkon,
   • nepůsobí nepohodlí.
2. Při dlouhodobém přetížení
   Typicky u lidí, kteří pracují u počítače a trápí je:
   • bolesti zápěstí,
   • přetížení předloktí,
   • syndrom karpálního tunelu.
3. Při problémech s krční páteří
   Krční límec může pomoci stabilizovat krk a ulevit od bolesti při blokádách nebo po úrazech.
4. Během rekonvalescence
   Ortézy se často používají:
   • po úrazech,
   • po operacích,
   • při hojení vazů a šlach.

Typy ortéz podle účelu použití

Než se rozhodnete ortézu používat, je vhodné se nejprve poradit s odborníkem. Nejde totiž jen o velikost, ale i o správný typ a míru podpory.

Při výběru ortézy se hodnotí zejména:

• Stupeň fixace – lehká, střední nebo vysoká,
• Pružnost materiálu – zda kloub zcela znehybní, nebo mu umožní pohyb,
• Tvar a konstrukce – podle konkrétní části těla,
• Účel použití – sport, léčba, prevence.

Například:

• Po operaci nebo vážném úrazu je většinou nutná ortéza s vysokou mírou fixace, která pohyb výrazně omezuje.
• Při sportu nebo běžném přetížení se naopak volí lehčí a pružnější ortézy, které kloub stabilizují, ale neznehybňují.

I když může být pevná ortéza méně pohodlná, pro správné hojení bývá nezbytná.

Jak dlouho ortézu nosit a na co si dát pozor?

Pokud vám nošení ortézy doporučí lékař, vždy se řiďte jeho pokyny – délka i způsob nošení jsou klíčové pro úspěšnou léčbu.

V ostatních případech platí několik obecných zásad:

• Při sportu
  Ortézu noste během aktivity a ideálně ještě cca 60 minut po jejím skončení.
• Při dlouhodobém nošení
  Léčebné ortézy mohou být určeny k pravidelnému používání, ale:
  • nepřekračujte doporučenou dobu nošení,
  • příliš dlouhé používání může vést k oslabení svalů,
  • po sundání ortézy se může objevit větší bolest nebo nestabilita kloubu.

Právě proto je vždy lepší konzultovat výběr i používání ortézy s odborníkem, který doporučí nejvhodnější řešení.

Jak na zdravé klouby?

Nošení ortézy je jen jednou částí péče o klouby. Pro jejich dlouhodobé zdraví je důležité zaměřit se i na další kroky.

Kloubní výživa jako základ

Zásadní roli hraje dlouhodobé užívání kvalitní, ideálně vícesložkové kloubní výživy. Jednotlivé látky se totiž vzájemně doplňují a při kombinaci mají na klouby lepší účinek než samostatně.

Kvalitní kloubní výživa by měla obsahovat:

• Kurkumu – podporuje kloubní komfort při zátěži.
• Kyselinu hyaluronovou – přispívá k lepšímu promazání kloubů.
• MSM – podílí se na výživě pojivových tkání a snižuje ztuhlost.
• Kolagen – důležitý pro pevnost a pružnost chrupavek.
• Glukosamin a chondroitin – podporují regeneraci chrupavky a její odolnost.

Právě kombinace těchto látek je klíčová, protože každá z nich působí na klouby jiným způsobem.

Pravidelný pohyb

Kloubům prospívá pravidelné cvičení, které podporuje tvorbu kloubní tekutiny, posiluje okolní svaly a zlepšuje pohyblivost. Kromě samotného pohybu je ale dobré myslet i na další zásady:

• Střídejte zátěž a odpočinek, klouby by neměly být dlouhodobě přetěžované.
• Vyhýbejte se dlouhému sezení v jedné poloze, pravidelné krátké pauzy kloubům výrazně uleví.
• Dbejte na správné držení těla, špatná poloha zvyšuje tlak na klouby.
• Udržujte přiměřenou tělesnou hmotnost, každý kilogram navíc klouby zbytečně zatěžuje.
• Nepodceňujte regeneraci, klouby potřebují čas na obnovu po zátěži.

Práce v kanceláři se považuje za poměrně nenáročnou. Většinu dne sedíte u počítače a občas si odskočíte na toaletu a do kuchyňky, ve které si připravíte čaj a kávu. Po skončení pracovní doby se pak odeberete domů, kde můžete relaxovat u televize, u které můžete na chvíli vypnout hlavu.

K sedavým zaměstnáním ale dále patří například i řízení automobilů. Někteří profesionální řidiči stráví za volantem i hodiny v kuse a překonají obrovské vzdálenosti. Ani toto zaměstnání tedy nijak nepodporuje pohyb a dodržování zdravého životního stylu.

Jaké to ale může mít na vaše tělo dopady? A jak jim v nejlepším případě zabránit?

Rizika sedavého zaměstnání

Sedavá práce se může nenápadně podepsat na zdraví v mnoha ohledech. Často nejde jen o jeden problém, ale o souhru více faktorů, které se navzájem zhoršují.

Co hrozí nejčastěji?

1. Riziko nadváhy a obezity – málo pohybu znamená nižší energetický výdej, což vede k ukládání tuků.
2. Zvýšená hladina cholesterolu a krevního tlaku – oba faktory významně zvyšují pravděpodobnost civilizačních chorob.
3. Vyšší stresová zátěž – rychlé pracovní tempo, časté kontroly nebo dopravní komplikace vytvářejí chronické napětí.
4. Problémy s pohybovým aparátem – zejména:
   • bolesti zad,
   • ztuhnutí krční páteře,
   • bolesti malých kloubů na rukou z dlouhého psaní,
   • hemoroidy způsobené dlouhodobým sezením.

Sedavé zaměstnání tedy rozhodně není tak „bezpečné a pohodlné“, jak se může zdát na první pohled. Dobrou zprávou ale je, že většinu těchto problémů lze správnými návyky výrazně zmírnit.

Zdravý životní styl i při sedavém zaměstnání

Mějte plán pohybových aktivit

Sedíte většinu dne? Pak je klíčové nastavit si denní minimum pohybu, které splníte i v náročných dnech.

Co může pomoci:

• Stanovte si konkrétní cíl – například 20 minut přirozeného pohybu denně.
• Hledejte příležitosti k aktivitě:
  • jděte po schodech,
  • do obchodu vyrazte pěšky,
  • doma zkombinujte úklid s krátkým protažením,
  • hrajte si aktivně s dětmi.

Protáhněte se

Krátké pauzy můžete snadno proměnit v účinný nástroj proti ztuhlosti.

Využijte pauzu na:

• lehké protažení šíje, zad a ramen,
• pár dřepů či rotací trupu,
• aktivaci zápěstí a prstů, pokud hodně píšete.

Tato mini-aktivita zabere jen pár desítek sekund, ale tělo ji ocení.

Stůjte

Pokud vám to pracovní prostředí dovoluje, zvažte stůl s nastavitelnou výškou.

Výhody práce ve stoje:

• uvolnění bederní páteře,
• lepší prokrvení dolních končetin,
• zvýšení energetického výdeje,
• snížení únavy způsobené jednostrannou polohou.

Stačí začít s 10–15 minutami ve stoje několikrát denně.

Cvičte

Kompenzace sedavé práce by měla pokračovat i mimo kancelář.

Doporučené aktivity:

1. Víkendové delší procházky – ideálně v přírodě.
2. Cvičení po práci – jóga, posilovna, plavání, rychlá chůze.
3. Pravidelný režim – krátká aktivita každý den je účinnější než jednorázové intenzivní tréninky.

Ergonomický nábytek

Kvalita vybavení na pracovišti může výrazně ovlivnit to, jak se budete po dni cítit.

Zaměřte se na:

• ergonomickou židli se správnou oporou zad,
• podložky pod bedra,
• opěrky rukou,
• opěrku pod zápěstí při práci s klávesnicí.

Správné nastavení pracoviště může ulevit kloubům i páteři.

Hlavně zdravě

Strava má při sedavém zaměstnání zásadní roli. Přijímáte energii, ale nepálíte ji pohybem, což vede k přibírání.

Důležité zásady:

• pijte dostatek vody nebo neslazených čajů,
• omezujte sladkosti a tučná jídla,
• preferujte lehčí, výživnější pokrmy,
• vybírejte menší porce během dne, ne velké kalorické bomby najednou.

Těžká jídla také způsobují únavu – což je přesný opak toho, co potřebujete během práce hlavou.

Kloubní výživa

Dlouhodobé sezení zatěžuje i malé klouby a šlachy, které se při statickém zatížení hůře prokrvují a regenerují. Proto se vyplatí myslet na jejich výživu a dlouhodobě podporovat jejich zdraví.

Nejdůležitější je vždy kombinace více látek, protože působí synergicky – některé podporují regeneraci, jiné snižují zánět nebo zlepšují pružnost tkání. Jednotlivě fungují dobře, ale společně mohou mít podstatně silnější efekt.

Ve složení by nemělo chybět:

• Kurkuma – podporuje zmírnění zánětlivých procesů, pomáhá tlumit bolesti kloubů.
• Kyselina hyaluronová – přispívá k lepší lubrikaci kloubů a zlepšuje „klouzavost“ kloubních ploch.
• MSM – napomáhá regeneraci pojivových tkání, podporuje pružnost a snižuje ztuhlost.
• Kolagen – základní stavební bílkovina, která posiluje chrupavky, šlachy a vazy.
• Glukosamin – podílí se na obnově chrupavky a podporuje její dlouhodobou odolnost.
• Chondroitin – zlepšuje hydrataci chrupavky a pomáhá jí udržet pevnost i pružnost.

Právě kombinace těchto látek přináší nejlepší výsledky – podporuje pružnost, zmírňuje zatížení kloubů při dlouhém sezení a dlouhodobě přispívá k jejich lepší kondici.

Kotníky jsou nezbytné nejen pro chůzi nebo běh, ale také pro normální rozložení tělesné váhy na obě nohy. Pokud je tedy něco, a klidně i jen na přechodnou dobu, vyřadí z provozu, obvykle tento fakt nevítáme s radostí.

Přitom právě úrazy kotníků bývají v běžném životě poměrně dost časté. Vinou nepozornosti nebo špatného došlapu může dojít třeba k výronu nebo k natržení vazů. Doba hojení se pak může (v závislosti na míře poškození) pohybovat i v řádech týdnů.

Nejčastější příčiny – co může způsobit bolest?

1. Sportovní úrazy

Milujete kolektivní nebo kontaktní sporty? Ke zranění může dojít i v zápalu hry. Typicky po nešťastném došlapu nebo střetu s protihráčem, kdy:

• se objeví náhlá, ostrá bolest,
• kotník oteče a ztuhne,
• je obtížné na nohu došlápnout.

Takové zranění je nutné nepodceňovat – i drobný výron může vést ke ztrátě stability v kotníku.

2. Bursitida (zánět tíhového váčku)

V kloubech se nachází malé váčky zvané bursy, které fungují jako přirozené „mazivo“. Pokud se ale zanítí, vzniká bursitida, která:

• způsobuje bolest a ztuhlost,
• omezuje pohyb v kloubu,
• může se opakovaně vracet i po vyléčení.

Zánět se dá léčit, ale vyžaduje klid a někdy i lékařský zákrok.

3. Fraktura (zlomenina)

Pokud dojde k prudkému nárazu nebo pádu, může se stát, že si kotník zlomíte.
V tom případě je nutné:

• okamžitě navštívit lékaře,
• nohu zafixovat (sádra, ortéza),
• nechat kosti správně srůst.

Zanedbání léčby může vést k trvalým následkům a omezení pohybu.

4. Vymknutý kotník

K vymknutí dochází při špatném došlapu – kotník se vytočí do nepřirozené pozice.

Typické příznaky:

• prudká bolest,
• otok,
• modřina nebo hematom,
• nestabilita při chůzi.

Vymknutí bývá časté, ale i lehké natažení vazů si žádá klid a správnou léčbu, aby nedošlo k opakovaným výronům.

• zánětům,
• chronické bolesti,
• ztrátě stability kloubu.

Proto by měl každé silnější poranění vždy vyšetřit lékař, který pomocí diagnostiky (RTG, ultrazvuk apod.) určí přesnou příčinu a stanoví léčbu.

První pomoc, rehabilitace a léčba

Při náhlé bolesti kotníku postupujte klidně, ale rychle a rozumně.

Základní kroky první pomoci:

1. Odlehčete nohu – posaďte se, nezatěžujte zraněný kotník.
2. Zvedněte končetinu – podložte ji polštářem nebo ručníkem, aby se omezilo otékání.
3. Přiložte studený obklad – zabalte led do látky a přikládejte několikrát denně po dobu 10–15 minut.
4. Užívejte léky proti bolesti – pomáhají zvládnout akutní fázi.

Lékař může následně doporučit:

• fixaci kotníku (dlaha, ortéza, sádra),
• odsátí tekutiny z kloubu pomocí jehly,
• operaci v případě natržených vazů nebo zlomeniny,
• rehabilitaci, jakmile to stav dovolí.

Cílem je obnovit plnou funkčnost a předejít trvalým následkům.

1. Podporujte klouby kvalitní výživou

Základem zdravých kotníků je správná výživa chrupavek a vazů. Nejlépe fungují komplexní doplňky, které kombinují více účinných látek najednou – právě společné působení těchto složek přináší nejlepší výsledky.

Mezi nejdůležitější látky patří:

• Kolagen – základní stavební kámen kloubních struktur, zajišťuje pevnost a pružnost.
• Glukosamin a chondroitin – pomáhají obnovovat chrupavku a tlumí bolest při jejím opotřebení.
• MSM (methylsulfonylmethan) – přirozený zdroj síry, působí protizánětlivě a podporuje regeneraci.
• Kyselina hyaluronová – zlepšuje mazivost kloubů, snižuje tření a bolest.
• Kurkuma – silný přírodní antioxidant, který tlumí zánět a přispívá k celkové ochraně kloubů.

💡 Tip: Kloubní výživa pro lidi: Výběr 8 nejlepších v ČRDlouhodobé užívání vícesložkové kloubní výživy může znatelně zlepšit pohyblivost, zmírnit bolesti a podpořit pružnost kloubů nejen u sportovců, ale i u běžné populace.

2. Dávejte pozor na správný došlap

Neopatrný krok na nerovném povrchu je nejčastější příčinou výronů a vymknutí. Při chůzi se soustřeďte na stabilní postavení nohy a vyhýbejte se prudkým změnám směru.

3. Udržujte si zdravou hmotnost

Každý kilogram navíc znamená větší zátěž pro kotníky, kolena i kyčle. I mírné zhubnutí může klouby znatelně odlehčit a snížit riziko přetížení.

4. Noste kvalitní obuv a vložky

Ortopedická obuv nebo kvalitní vložky pomáhají udržet správné postavení nohy a podporují klenbu. Vyhněte se botám s příliš měkkou podrážkou nebo vysokými podpatky, které mohou stabilitu zhoršovat.

5. Posilujte a protahujte svaly dolních končetin

Silné a pružné svaly stabilizují kotník a chrání ho před zraněním.
Zkuste pravidelně zařadit:

• Cviky na lýtka a chodidla,
• rovnovážná cvičení na jedné noze,
• jemné protažení po sportu.

Bolest kotníku není radno podceňovat. Ať už jde o sportovní úraz, zánět nebo prosté přetížení, včasná diagnostika a správná péče jsou klíčem k plnému uzdravení. Pečujte o své klouby, dopřejte jim dostatek regenerace a myslete na prevenci – vaše kotníky se vám odmění jistým krokem bez bolesti.

Bojíte se, že se budeme v tomto článku bavit o tom, jak máte po bytě chodit s těžkou knihou na hlavě, která vás naučí držet rovně hlavu a záda? V tom případě nemusíte mít strach. Trénink držení těla totiž zahrnuje mnohem širší spektrum technik, které můžete libovolně zkoušet, kombinovat a střídat.

Také si povíme, proč je správné držení těla tak důležité a jaké jsou dopady špatného postoje na naše zdraví.

Pokud jste připraveni, můžeme se do toho společně pustit!

Paradoxně ale špatné držení těla může vést k celé řadě problémů:

• Bolesti zad a dalších částí těla – nejčastější důsledek dlouhodobého hrbení.
• Větší náchylnost k úrazům – oslabené svaly a špatné postavení těla zvyšují riziko.
• Bolesti hlavy – často souvisejí s přetížením krční páteře.
• Rychlejší opotřebení pohybového aparátu a kloubů – tělo není stavěné na dlouhodobé zatížení ve špatné poloze.

Správný postoj sice není zárukou, že se nikdy neobjeví potíže s pohybovým aparátem, ale dokáže výrazně snížit jejich intenzitu a zpomalit opotřebení kloubů.

Tipy pro lepší držení těla

1. Hlídejte se

Nikdo se nedokáže kontrolovat neustále. Přesto se vyplatí mít své držení těla pod dohledem:

• Uvědomte si špatný postoj – pokud si všimnete, že se hrbíte, narovnejte se.
• Při ztuhlosti nebo bolesti se protáhněte – krátké uvolnění vám vrátí energii.
• Aktivujte svaly středu těla – jemné zapojení břišních svalů pomáhá udržet páteř v přirozené rovině.
• Při zvedání těžkých věcí vydechujte – tím snížíte tlak na páteř.

2. Správná obuv

To, jak stojíme, souvisí i s tím, na čem stojíme. Kvalitní obuv je základem správného postoje.

Na co se zaměřit:

• Boty by měly mít dobrou oporu a rozložit váhu na celé chodidlo.
• Ortopedické vložky mohou pomoci správně vyrovnat postavení nohou.
• Vyhněte se obuvi, která je příliš těsná nebo deformuje chodidlo.

3. Cvičte

Pohyb je pro zdravé držení těla klíčový. Posiluje svaly, podporuje pružnost a chrání klouby.

Doporučené aktivity:

1. Protahování – uvolňuje ztuhlé svaly a brání hrbení.
2. Silový trénink – posiluje střed těla a zlepšuje stabilitu.
3. Jóga a pilates – spojují dech, sílu a flexibilitu.

Ukázkový cvik: Jógová pozice dítěte

• Posaďte se na holeně, kolena mějte u sebe, paty od sebe.
• Předkloňte se a natáhněte ruce vpřed.
• Boky nechte klesnout dolů, hlavu položte čelem na zem.
• Zhluboka dýchejte a v pozici vydržte až 5 minut.

Další jednoduchý tip: pravidelné předklony – snažte se postupně dotknout prsty, a později i dlaněmi, podlahy.

4. Podpora pohybového aparátu

Kromě pohybu a obuvi můžete tělu pomoci i vnitřně. Kloubní výživa dokáže podpořit chrupavky, klouby i svaly.

Důležité látky, které by neměly chybět:

• Kyselina hyaluronová – zajišťuje kloubní mazání.
• Kolagen – stavební kámen chrupavek.
• Vitamín C – podporuje tvorbu kolagenu.
• MSM – síra s protizánětlivými účinky.
• Chondroitin – vyživuje chrupavku.
• Kurkumin – pomáhá proti zánětům.
• Glukosamin – podporuje pružnost kloubů.

Pravidelné užívání těchto látek, v kombinaci s pohybem a správnými návyky, může výrazně pomoci od bolestí zad, šíje i hlavy.

Někteří lidé mávnou nad pravidelným doplňováním vitamínu C rukou, protože mají pocit, že se v dostatečné míře nachází snad ve všem. Najdeme ho nejen v citrusovém ovoci, ale také v některých druzích zeleniny, které běžně používáme při přípravě jídel.

Existují pak i lidé, kteří se domnívají, že vitamín C ve skutečnosti není až tak úžasný, protože jej snadno převálcují právě módní super potraviny, které jsou mnohem zajímavější a (z jejich pohledu) účinnější.

Ve skutečnosti se ale ukazuje, že pro tělo je velmi důležité i to, co už všichni dobře známe. A i takový vitamín C nás může v některých případech velmi mile překvapit.

Vitamín C: Proč je pro naše tělo důležitý?

Vitamin C, odborně kyselina askorbová, je nezbytný pro řadu procesů v těle. Tělo ho potřebuje pro:

• tvorbu krevních cév
• zdraví chrupavek
• sílu svalů
• produkci kolagenu v kostech

Zásadní je také pro hojení ran a obnovu tkání.

Vitamín C je silný antioxidant, který chrání buňky před poškozením volnými radikály. Ty vznikají:

• při rozkladu potravy
• kouřením
• vystavením slunečnímu nebo rentgenovému záření

Volné radikály mohou přispívat k rozvoji srdečních onemocnění, rakoviny či předčasného stárnutí.

Další důležitá funkce: vitamín C podporuje vstřebávání železa, což je klíčové pro tvorbu krve a prevenci anémie.

Posílení imunity

Vitamín C je populární pro svou schopnost posilovat imunitní systém.

Jak konkrétně pomáhá?

1. Snižuje poškození buněk způsobené volnými radikály.
2. Zrychluje reakci imunitních buněk, které se díky němu rychleji dostávají k místu infekce.
3. Podporuje eliminaci virů a bakterií, které tělo napadly.

I proto je vhodné doplňovat vitamín C například při chřipce či nachlazení.

Regenerace pleti a boj proti stárnutí

Vitamín C není prospěšný jen uvnitř těla. Má také významný vliv na vzhled a zdraví pokožky.

Pomáhá:

• zesvětlit tmavé pigmentové skvrny (hyperpigmentace)
• zlepšit celkový tón a strukturu pleti
• zpomalit tvorbu vrásek

Výzkumy ukazují, že při aplikaci na pleť po dobu několika týdnů (např. 12 až 16 týdnů) vitamín C:

• zmírňuje pigmentové skvrny
• snižuje počet vrásek
• zvyšuje elasticitu pleti

Kromě kosmetiky je ale důležitý i příjem vitamínu C ve stravě, protože lidé s jeho vyšším příjmem mívají pružnější a mladistvější pleť.

Vliv na zdraví kloubů a tvorbu kolagenu

Vitamín C má velký vliv i na zdraví kloubů a pojivových tkání.

Přispívá ke zmírnění potíží při:

• revmatoidní artritidě, což je autoimunitní onemocnění ničící chrupavky
• artróze, která vede k úbytku kloubní chrupavky a bolestem

Jak vitamín C pomáhá kloubům?

• podporuje tvorbu kolagenu, což je základní stavební složka chrupavek
• zmírňuje záněty a otoky
• napomáhá regeneraci kloubních tkání

Pokud užíváte kolagen jako doplněk stravy, vždy byste ho měli kombinovat s vitamínem C. Jen tak se kolagen správně vstřebá a dorazí tam, kde ho tělo nejvíce potřebuje – tedy do kloubů, kůže nebo vaziv.

Přesto existují skupiny lidí, které potřebují vitamínu C více:

• osoby vystavené chronickému stresu
• kuřáci
• těhotné a kojící ženy
• sportovci a lidé s fyzicky náročnou prací

U těchto skupin může být denní potřeba výrazně vyšší, někdy i několikanásobná.

Jak vitamín C správně doplňovat?

Nejlepší je přijímat vitamín C přirozeně ze stravy. Bohatými zdroji jsou:

• citrusové plody
• paprika
• brokolice
• kiwi
• šípky

Pokud ale vaše tělo vyžaduje větší zátěž, ať už fyzickou nebo zdravotní, vyplatí se doplnit vitamín C i pomocí doplňků stravy.

Ideální je kombinovat ho s dalšími látkami na podporu kloubů, například:

• kolagen
• MSM (organická sloučenina síry)
• kyselina hyaluronová
• kurkumin (extrakt z kurkumy)

Tato kombinace posílí nejen klouby, ale i celkové zdraví pohybového aparátu.

Vitamín C je nepostradatelný nejen pro imunitu, ale i pro zdraví kloubů, kůže a regeneraci těla. Pravidelné doplňování, ideálně v kombinaci s kolagenem a dalšími podpůrnými látkami, se může stát prevencí proti bolestem kloubů, stárnutí pleti i oslabené imunitě.